K bojům na dráze přidá Naďa Dobešová i boj o Senát

Naďa Dobešová, to je v Třebíči pojem. Několikanásobná mistryně světa v kuželkách, dnes i komunální politička, která se chystá i do boje o křeslo v Senátu. S touto příjemnou dámou jsme si povídali na začátku prázdnin, kdy jí právě skončila kuželkářská sezóna a pomalu se začala rozjíždět volební kampaň.

Kuželkám se věnujete více než čtyřicet let, jak jste se k tomuto sportu vlastně dostala?

Ke kuželkám mě dovedli rodiče, kteří se tomuto sportu věnovali. Já jsem vlastně na kuželně vyrůstala a od devíti let jsem začala stavět na staré kuželně v Dělnickém domě. Potom se postavila sportovní hala pod Kostelíčkem, kde byla i nová čtyřdráha a tam jsem začala svou kuželkářskou kariéru.

Jste sedminásobnou mistryní světa, na který z těch titulů vzpomínáte nejraději?

Každá medaile z velkých šampionátů byla pro mě důležitá, ale asi nejvíce mi zůstává v paměti MS v Poznani z roku 2000, kde jsem získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a zároveň jsem udělala světový rekord v kombinaci a ten mi již nikdo nemůže vzít, jelikož tato disciplína byla zrušena.

Máte dvě děti, kráčejí ve vašich stopách nebo se kuželkářské dráze vyhýbají na sto honů?

Ano, mám dva syny Honzu a Petra a oba kuželky hrají od malička. Tak, jak já jsem byla odchována kuželnou, tak oni opravdu, jak se říká, byli odkojeni kuželnou. Dokonce syn Petr se mnou jezdil od čtvrtého měsíce do Bambergu, kde jsem několik let hrála nejvyšší soutěž. Bylo logické, že se tomuto sportu také budou věnovat. Honzík, který je starší, hraje za TJ Třebíč v B týmu, ale když je potřeba, zaskočí i v A týmu, který hraje I. ligu. Druhý syn Petr je hráčem A týmu a je již od dorostu přes juniory v reprezentaci, s kterou před dvěma roky přivezl stříbro z MS. Nyní dva roky po sobě jsme se se synem Petrem dostali na MČR smíšených dvojic a po oba roky dovezli medaili, tak jak vidíte, pokračovatele mám.

V současné době hrajete za tým KK Slovan Rosice, se kterým jste letos slavila mistrovský titul, vozíte medaile z mistrovských závodů, na světovém žebříčku vám patří 37. místo. Od vašeho prvního titulu mistra světa uplynulo 33 let. Necítíte se takovým Jaromírem Jágrem českých kuželek?

Touto otázkou jste mi něco připomněl. Když jsem v roce 2015 jela na MS do Speichersdorfu, kde se hrála družstva jako vedoucí výpravy, náš repre trenér se mě ptal, jestli jsem si vzala hrací boty s sebou. Opravdu mě použil do některých zápasů, kde jsem zahrála velká čísla a byla jsem takto pojmenována - kuželkářským Jágrem. Takže toto spojení již zaznělo.

Dříve jsme byli zvyklí na předních pozicích vídat třebíčské týmy i hráče. Poté sláva třebíčských kuželek ustoupila. Jak si dnes stojí kuželky v Třebíči?

To je jak v každém jiném sportu. Chvilku jste na výsluní a potom pokles. V posledních letech bych řekla, že je zase o třebíčských kuželkách slyšet. Muži se drží na předních místech v I. lize, z MČR se vozí také medaile, družstvo mužů loni na podzim bylo účastníkem mezinárodního poháru NBC, což považuji za veliký úspěch. Náš oddíl se věnuje také mládeži. Máme kroužek, kde se prostřídá až 17 dětí a několik dětí se i zúčastnilo turnajů, které pořádá ČKA.

Nová sezona se pomalu blíží. Co vás v ní čeká a jaká očekávání od ní máte vy?

Mně v letošním roce hlavně sezona skončila pozdě, až na konci června a nyní odpočívám. Od srpna mi zase začnou tréninky a jak dobře říkáte vy, blíží se začátek nové sezony, a to od půlky září. Asi největší očekávání je účast na světovém poháru v Zaprešiči v Chorvatsku, kde budeme s děvčaty obhajovat stříbro. Jak se bude moje kuželkářská kariéra vyvíjet dál, to ještě sama nevím, protože mě čekají i jiné povinnosti, spojené s komunálními a hlavně senátními volbami.